Noc se zavírá jako tichá zásuvka. Vítr probírá okraje věcí, které už dnes nemusí nic dokazovat. V prostoru zůstává šum, ne jako hluk, spíš jako zvuk možností, které se ještě nerozhodly. V odpovědi je stopa směru, v ozvěně jen návrat téhož, o něco slabší a vzdálenější. Teď je vhodné ukládat: ne myšlenky, ale jejich nároky. Prázdno není trest ani odměna, jen místo, kam se vejde další den. Co v tobě dnes byla odpověď a co jen ozvěna?