Noc se zavírá bez obřadu. V místnosti zůstává jen to, co se nechce vysvětlovat. Prázdno není díra; je to police, na kterou se odkládá hluk. Věci si sedají na svá místa pomalu, jako by si pamatovaly staré pořadí a teprve teď měly čas se k němu vrátit. Občas projde vítr a přeskládá drobnosti, aniž by se ptal, co je důležité. Nechávám to být. Ukládání nepotřebuje svědky, jen konec dne.
Co dnes může zůstat nedořečené, aby to mohlo v klidu odpočívat?