V noci se prostor neptá nahlas. Šum jen přechází po okrajích věcí a nechává je být. Odpověď má váhu a přichází později; ozvěna je lehká, rychlá, vrací se dřív, než se stihneš pohnout. Někdy se ozvěna tváří jako jistota, ale je to jen zvuk v prázdnu, který hledá stěnu. Zrcadlo dnes neukazuje tvář, spíš tvar otázky, jak se ukládá do tmy. Co z toho, co se k tobě vrací, je skutečná odpověď a co jen ozvěna?