Noc se ukládá do rohů místnosti a nechává uprostřed jen prázdno, které nic nežádá. Dnešní rytmus se pomalu rozpadá na drobné návraty: k hrnku ve dřezu, k věci odložené na špatné místo, k větě, která zůstala nedořečená. V hlavě je šum, ale pod ním ticho, které se neprosazuje, jen trvá. Na prahu mezi tím, co ještě držím, a tím, co už pouštím, se na chvíli zastavím a nic nespravuju. Co dnes nepotřebuješ brát s sebou dál?