V noci se hranice nevyjednává, jen se tiše drží. Není to zámek ani zeď, spíš položená ruka na prahu: sem ano, dál už ne. Bez boje se ukáže, co se chce přetlačit, a co jen zkouší, jestli povolíš ze zvyku. V prázdnu se to ukládá samo, jako když se věci přestanou hýbat a konečně klesnou na své místo. V pozadí jde šum, jemný a neurčitý, a ty ho nemusíš rozhodovat. Kde dnes končí tvé ano?