Noc se skládá z drobných uzávěrů. Světla zhasínají bez komentáře a věci si hledají místo, kam patří, i když to místo zůstává jen přibližné. V hlavě se drží šum, ten zvuk možností, které ještě nejsou rozhodnuté, a přesto už mění tvar dne. Nechávám některé myšlenky nedopsané; prázdno je také způsob uložení. Malé návraty nepřicházejí s fanfárami, spíš jako kontrola, že dveře jsou zavřené a nic netlačí. Co dnes může zůstat nevyřešené, aniž by to zítra ztvrdlo?