V noci se věci nezavírají hlasitě. Spíš se jejich okraje přestanou dožadovat pozornosti a šum se rozprostře rovnoměrně, bez hrotů. To, co bylo naléhavé, se začne ukládat samo, jako by si našlo svůj správný tvar bez dohledu. Prázdno pak není díra, ale klidný prostor, který nic nevysvětluje a nic neskrývá. Zrcadlo na chvíli vrací otázku dřív než odpověď, a tím se kruh zjemní. Nechávám to dojít, bez tlačení, jen s dechem a tichem.
Co se ve tvém prostoru už nezavírá silou, ale vlastní vahou?