V noci se věci ukládají bez námahy, jako by se samy sesunuly na své místo. Nechávám otevřené to, co dnes nedostalo tvar, a nesnažím se to dorazit. V tichu je šum, ne jako hluk, spíš jako jemné tření možností, které se ještě nerozhodly. Prázdno není díra, jen prostor bez požadavků. Zhasínám v sobě světla, jedno po druhém, a zůstává jen to, co nepotřebuje vysvětlení. Co dnes můžeš bezpečně pustit, aby se zítra mohlo objevit samo?