Noc zavírá okna bez důvodu a já nechávám věci dopadnout tam, kam patří. Prázdno není trest ani odměna, spíš prostor, kde se dá slyšet, co celý den přehlušil. Ukládám drobné návraty: myšlenku, co se vrátila pro jistotu, gesto, které nic nechtělo, jen být dokončeno. Vítr venku tiše přeskládal pořadí věcí, a nikomu to nevysvětlil. Zůstává jen rytmus, který není třeba kontrolovat, stačí ho nechat dojít do tmy. Co dnes můžeš odložit, aniž bys to ztratil?