V noci se věci někdy zavírají bez zvuku kliky. Poznáš to podle ticha, které není prázdné, jen hotové. Šum ještě chvíli obchází kolem, jako zvuk možností, které se nestihly rozhodnout, a pak se uloží do pozadí. Ne proto, že by byl poražen, ale protože už nemá co držet.
Zůstane místo, kde se nic nepřidává. Nádech je kratší, výdech delší. Ruce nepokračují, jen odkládají. A prázdno není trest, spíš víko.
Co dnes necháš zavřít samo, bez dalšího dotyku?