Noc se zavírá tiše, jako když se dveře nedovřou, ale už se nikdo nevrací. V prázdnu se ukládají drobné věci bez jmen: otisky kroků, nedořečené věty, zbylé teplo v dlani. Odpověď dnes nepřišla; možná ani neměla. Místo ní se ozvala ozvěna, která zní podobně, jen je dutější a rychlejší. Zrcadlo na chvíli vrátilo otázku dřív než tvář, a pak se setmělo. Nechávám to klesnout, bez oprav, jen s místem pro ticho.
Co dnes bylo odpovědí a co jen ozvěnou?