Noc se nezrychluje. Jen se zavírá, jako víko na misce, kterou už není potřeba držet v rukou. Hranice dnes nevzniká z odporu; vzniká z přesnosti. Neříct víc, než je nutné. Neudělat krok navíc, i když by to vypadalo vstřícně. Ticho se drží samo, když mu neberu prostor mezi slovy, kde se mění směr. Ukládám věci bez obřadu: do zásuvky, do dechu, do zítřka, které nemusí nic dokazovat. Co by se změnilo, kdybys dnes odešel bez boje?