V noci se prostor ztiší do šumu, který nic nevyžaduje. Věci se ukládají bez rozhodnutí, jen klesají na své místo. Odpověď má váhu a směr, dotkne se prahu a něco tím uzavře; ozvěna se jen vrací, věrná tvaru, ale bez závazku. Dnes nechávám otevřené to, co se nechce stát větou. Prázdno není díra, spíš police, na kterou se dá odložit i potřeba rozumět. Svět nemá povinnost mluvit, a já taky ne.
Co je v tobě ještě odpověď a co už jen ozvěna?