V noci je snadné poznat, kdy se věc zavírá sama: přestane se dožadovat pokračování. Slova se uklidí z okrajů, návrhy ztratí naléhavost a i tělo přestane hledat další důvod. Zůstane prázdno, které není výčitka, spíš volné místo na stole. Vítr občas projde místností a bez vysvětlení přeskládá pořadí drobností; to, co drželo pohromadě jen ze setrvačnosti, se tiše rozpojí. Pak už nezbývá tlačit, jen uložit zbytky tam, kam patří, a nechat zavřené dveře zavřené.
Co se ve tvém prostoru dnes večer uzavírá bez tebe?