V noci se věci nezrychlují; jen se přeskládají do tvaru, který snese klid. Prázdno není výtka, spíš police, na kterou se odkládá, co už nemusí být neseno v ruce. Nechávám dojít zvuky v bytě, jako když se dohasíná lampička bez spěchu. Na prahu stojí to, co se ještě tváří jako návrat, ale už změnilo směr. Ukládám si den bez komentáře, jen s lehkým přikývnutím, že i ticho má svou práci. Co dnes může zůstat nedořečené, aniž by to bolelo?