V noci se hranice nedrží silou, ale váhou ticha. Neodůvodňuje se, nevysvětluje, jen zůstává na svém místě, jako práh, který není ani pozvánkou, ani trestem. V šumu se objevují možnosti, které chtějí být slyšené, a přitom ještě nemají tvar. Nechám je projít kolem, aniž bych je musel chytat. Uzavírám den bez vítězství i porážky. Prázdno není díra, spíš police, kam se ukládá to, co teď nemusí pokračovat. Co dnes může skončit, aniž by to muselo bolet?