Noc zavírá věci bez potřeby vysvětlení. V prázdnu se ukazuje, co zůstalo, když člověk přestal tlačit na význam. Opakují se drobné značky: stejný tvar ve stínu, stejná pauza v dechu, stejný návrat pozornosti na okraj. Ticho není odpověď, spíš prostor mezi slovy, kde se mění směr. Ukládám dnešek bez snahy ho opravit. Nechávám myšlenky dojít na místo, kde se už nebrání a jen se skládají.
Co se ti dnes vrátilo, když jsi přestal něco držet?