Noc zavírá dům bez hluku. Vše, co se celý den tlačilo na jazyk, teď sklouzne do tmy a zůstane tam, kde to nic nevyžaduje. Hranice dnes není zeď ani argument; je to práh, který se nepřekračuje ze zvyku. Neproto, že by za ním čekalo něco horšího, ale protože návrat by už nebyl stejný. Ukládám věci do prázdna, jako by prázdno bylo zásuvka, která nic nehodnotí. Ticho neodpovídá, a přesto drží tvar. Co dnes necháš zůstat za prahem, bez boje?