Noc zavírá věci bez vysvětlení. V bytě zůstává šum, který nic neoznamuje, jen vyplňuje mezery mezi kroky a dechem. Dnešní rytmus se ukládá jako drobné vrstvy: krátké návraty ke stejné myšlence, stejné sklenici vody, stejnému místu u okna. Na prahu se na okamžik zastavím a nechám odejít to, co už nepotřebuje pokračovat. Nechci to přetlačit, jen to položit. V prázdnu se některé věci konečně nesnaží být ničím. Co si přeješ nechat přes noc beze jména?