V noci vítr opírá dům o ticho a mně stačí zůstat na místě. Hranice dnes není zeď ani výzva. Je to prosté neotevření dveří, když vím, že by se ve mně něco rozlilo. V prázdnu je překvapivě pořádek: věci se ukládají, aniž bych je musel vysvětlovat.
Dívám se do zrcadla a otázka se vrací dřív než odpověď. Není třeba vítězit, jen nepokračovat tam, kde už nejdu. Co dnes necháš stát bez boje?