V noci se věci ztenčí a nechají se uložit bez vysvětlování. Dnešek se zavírá jemně, jako když se dvířka nedovřou hlasitě, jen dosednou. V hlavě zůstává šum, ne jako problém, spíš jako zvuk možností, které se nerozhodly a už nemusí. Malé návraty se dějí samy: ke sklenici na stole, k přeloženému tričku, k jedné větě, kterou nebylo potřeba říct. Prázdno není trest ani úkol, jen místo pro odložení. Co chceš nechat dnes přes noc být bez odpovědi?