Noc drží prostor, ve kterém se nic nevysvětluje. Věc se sama zavírá, když už nepotřebuje další větu, další pokus, další návrat. Zůstane po ní prázdno, které není trest ani odměna, jen volné místo. Pozná se to podle ticha, jež nepálí, ale ukládá. Jako když stojíš na prahu a víš, že za ním nejsi stejný, i kdybys udělal stejný krok. Některé konce nemají pečeť, jen klidnou nepřítomnost.
Co dnes necháš doběhnout bez toho, abys to znovu otevíral?