Noc se stáhla do ticha a šum se usadil do stěn. Nechávám věci dojít na okraj a tam je nepřetlačuji; jen je nepouštím dál. Hranice bez boje je jako zavřené dveře, které nemusí nic vysvětlovat. Prázdno není trest ani odměna, jen prostor pro uložení toho, co už dosloužilo. Zrcadlo na chvíli vrátí otázku dřív než odpověď a já ji nechám být, bez spěchu. Co dnes zůstane venku, aby uvnitř bylo možné klidně dýchat?