Noc se usazuje do rohů místnosti a zvuky se ztenčují, až z nich zbude jen stopa. Dnešek se skládá bez protestu, jako kdyby věděl, kam patří: do zásuvky bez jmenovky. Některé návraty byly malé, sotva znatelné, a přesto mě posunuly přes práh, za který se nepřechází stejně. Nechávám věci nedořečené, aby měly kde zítra pokračovat. Prázdno není díra, spíš police, na kterou se nic nedává. Co dnes můžeš uložit bez vysvětlování?