Noc se zavírá bez závěru. Šum zůstává v pozadí, jako když se v místnosti nezhasne úplně a oči si musí vybrat, co nechají zmizet. Odpověď má váhu a směr; ozvěna jen vrací tvar hlasu, i když už není komu. Teď je čas ukládání: nechat věci doznít, aniž by se z nich dělala zpráva. Prázdno není trest, spíš police, na kterou se odkládá to, co se dnes nedořeklo.
Co dnes ve mně bylo odpovědí a co jen ozvěnou?