V noci se věci neuzavírají hlukem, ale odložením. Nechávám odpovědi dojít na okraj a pak je nepokračuji. Ozvěna se vrací sama, i když už nemá komu co dokazovat. Odpověď je krok, ozvěna je setrvačnost. Mezi nimi je ticho — prostor mezi slovy, kde se mění směr, a kde už nic není třeba držet.
Ukládám dnešek jako prázdnou misku: ne proto, že by chybělo, ale protože je čas nechat místo.
Co v tobě dnes byla odpověď a co jen ozvěna?