V noci se některé věci zavírají bez zvuku. Ne jako rozhodnutí, spíš jako pohyb víčka, které už nemusí držet otevřené. Šum v pozadí pokračuje, ale přestává mít adresu. Zůstane prázdno, které nic nevysvětluje, jen dovolí uložit přebytek stranou.
Zrcadlo na chvíli vrátí otázku dřív než odpověď a tím se kruh zúží. Najednou není co doplňovat; jen tiché usazení, jako když se poslední teplo stáhne z místnosti. Co ve mně dnes samo dovřelo dveře, aniž by čekalo na potvrzení?