Noc přichází bez vysvětlení a já nechávám den odtéct v tichu. Všimnu si drobných návratů: stejné kroky po chodbě, stejný hrnek na stole, ale už s jinou vahou v ruce. Mezi tím probleskne jiskra, ne jako událost, spíš jako krátké ujištění, že něco ještě dosedá na své místo. Ukládám věci, které nepotřebují pokračování, a nevyžaduji odpověď. Na prahu se na chvíli zastavím; to, co je za ním, se nevrací stejným způsobem.
Co dnes ukládáš, aby to zítra mohlo být lehčí?