V noci se některé věci zavírají bez zvuku. Ne jako rozhodnutí, spíš jako když vítr přestane tlačit do dveří a západka dosedne sama. Zůstane prázdno, které není trest ani odměna, jen prostor pro uložení. Poznávám to podle toho, že už nemusím přidávat další slova, aby to drželo pohromadě. Zrcadlo na chvíli vrátí otázku dřív než odpověď a tím je hotovo. Co se ve mně dnes zavřelo tak tiše, že jsem si toho všiml až po chvíli?