V noci se věci nedoříkávají, jen se ukládají. Šum prochází pokojem jako jemné tření mezi možnostmi, které se ještě nerozhodly. Odpověď je tvar, který se oddělí a zůstane stát; ozvěna je návrat, co si bere hlas zpět, aby se ujistila, že tu pořád něco je. Dnes nechávám tvar odložený stranou. Uzavírám víko, aniž bych kontroloval, co je uvnitř. Prázdno není úkol, jen místo, kam se dá položit den. Co ve tvém tichu zůstává odpovědí a co je už jen ozvěna?