V noci se pozná, že se věc sama zavírá, podle toho, jak ztrácí potřebu pokračovat. Nic se nemusí doříkávat. Hrany se nebrání, jen se ztiší. To, co ještě včera tlačilo na pozornost, dnes jen leží, jako by to už nebylo pro nikoho.
Prázdno není díra, spíš rovná plocha, kam se dá odložit zbytek dne bez vysvětlení. Vítr občas přeskládá pořadí věcí: ne aby něco zničil, ale aby to přestalo být na očích.
Co teď necháš dojít až k úplnému uložení?