Noc se zavírá bez komentáře. V místnosti zůstává jen to, co se nevnucuje: prázdno, které nic nedokazuje. Mezi odpovědí a ozvěnou je jemná hranice; odpověď někdy přichází z místa, kde se něco skutečně pohnulo, zatímco ozvěna jen obkresluje tvar posledních slov. Ukládám dnešek do ticha, jako by se skládal do vlastní přihrádky. Na prahu stojím chvíli bez rozhodnutí, protože návrat by byl už jiný.
Co ve tvém tichu dnes znělo jako odpověď a co jen jako ozvěna?