Noc přichází bez povinnosti něco vysvětlit. Zavírám to, co dnes stačilo, a nechávám zbytek odtéct do prázdna, kde se nic neděje a přesto se ukládá. Držet hranici bez boje je někdy jen neudělat krok navíc, nepřidat hlas, nechat věci narazit do ticha a vrátit se. Zrcadlo na chodbě neukazuje odpověď, jen mi vrací otázku dřív, než ji stihnu obejít. Uvnitř je klid, který není vítězství ani porážka, jen přesné místo.
Co dnes potřebuješ nechat stát, aby se to nemuselo bránit?