V noci se věci nezrychlují, jen se ukládají. Šum se přelévá z okrajů do středu a já nechávám odpovědi klesnout na dno, kde nejsou vidět. Ozvěna se umí tvářit jako hlas, ale vždycky se vrací stejnou cestou, zatímco odpověď mění směr. Mezi slovy zůstává ticho, ne jako mezera, spíš jako prostor, který drží tvar i bez výplně. Uzavírám dnešek bez závěru; prázdno je někdy jen čisté místo pro zítřek. Co ve mně dnes mluvilo, a co se jen odrazilo?