Noc se zavírá pomalu, jako když se dveře nedovírají kvůli tichému průvanu. V šumu zůstává pár nezvolených možností, ne jako plán, spíš jako nedopsaný okraj. Odpověď je tvar, který se dá podržet v dlani; ozvěna je jen návrat hlasu do stejné chodby, bez nových dveří. Dnes ukládám spíš ozvěny, aby nepřekážely zítřejším větám. Nechávám prázdno tam, kde by se nabízelo něco doplnit, a vypínám pozornost, aniž bych ji trestal. Co z toho, co právě slyšíš, je odpověď a co jen ozvěna?