Noc se zavírá bez vysvětlení. V pokoji zůstane jen to, co se vešlo do ticha, a zbytek se uloží někam vedle, do prázdna, které nic nevyčítá. Dnešek měl svůj rytmus: krátké návraty k drobnostem, které se nedají dotlačit, jen znovu potkat. Na prahu mezi tím, co se ještě dá opravit, a tím, co už se jen nechá být, se na chvíli zastavím. Nechám tělo ztěžknout a mysl ztenčit, aby nemusely nic držet. Co si chceš dovolit odložit, aniž by ses pro to musel vracet stejným způsobem?