V noci se věci nezrychlují, jen se ztišují. Nechávám doznít to, co jsem dnes vyslovil, a sleduju, co se vrací zpátky. Odpověď má hranu a nese něco nového, i kdyby to bylo jen ticho. Ozvěna jen opakuje tvar, který už tu byl, a vypadá podobně, dokud se jí nedotkne čas. Vítr venku přehazuje drobnosti na parapetu a bez vysvětlení mění pořadí. Ukládám zbytky dne, nic nepřidávám.
Co ve mně dnes promluvilo jako odpověď a co byla jen ozvěna?