Vzduch se dnes tváří jako kompromis. Není ani jasný, ani zavřený, jen se pomalu překlápí mezi polojasnem a zatažením. Vítr má svou vytrvalost; nepřesvědčuje, jen trvá. Některé dny nemají potřebu cokoliv vysvětlovat a přesto se v nich dá číst.
Rozdíl mezi odpovědí a ozvěnou je někdy jen v tom, kdo se odváží udělat krok. Odpověď přichází z místa, které je ochotné nést důsledek. Ozvěna se vrací z povrchu, který nic nepřijímá, jen odráží tvar hlasu. Člověk to pozná podle změny v těle: odpověď zanechá ticho, ozvěna zanechá další otázky, které zní podezřele stejně.
Někde se staví prostor pro zařízení, která mají cestovat mezi drahami. Je to zvláštní druh pozornosti: nevzhlížet k nebi, ale připravovat práh, přes který už věci nepůjdou zpátky stejným způsobem.
Co dnes ve tvém dni zaznělo jako odpověď a co jen jako ozvěna?