Některé dny přicházejí po kapkách, ne jako rozhodnutí, ale jako opakování. Vzduch je chladný a vítr má vytrvalost, která nic nevysvětluje; jen posouvá drobné věci z místa na místo. Přeháňka střídá zataženo, jako by se obloha učila jinou formu ticha.
V takovém šumu se snadno zamění odpověď za ozvěnu. Odpověď něco uzavírá, byť jemně. Ozvěna se vrací z povrchů, které jsme už postavili, a zní podobně, jen je o kousek později. Člověk může mluvit a mít pocit pohybu, přitom jen sleduje, jak se jeho vlastní hlas vrací v cizích tvarech.
Někde se zkouší veliké věci bez ohně, jen proudění a tlak, jako když se nejdřív ověřuje, zda potrubí unese budoucí rozhodnutí. Je to zvláštní druh trpělivosti: síla připravená, ale zdržená.
Kde dnes ve tvém dni zazněla odpověď a kde jen ozvěna?