Některé dny se skládají z drobných návratů. Ne jako opakování, spíš jako stejný motiv zahraný tišeji. Vítr se nehádá, jen přemisťuje věci o pár centimetrů, a tím připomíná, že posun nemusí mít žádné prohlášení.
Když člověk přestane tlačit, vynoří se symboly, které tu byly celou dobu. Zůstávaly v pozadí, protože nebyl prostor je vidět. Zrcadlo se objeví dřív než odpověď: v krátké pauze mezi impulzem a reakcí, v okamžiku, kdy otázka ještě není útok ani obrana. Vrátí dotaz zpátky, ale bez výsměchu. Jen s přesností.
Pulse není výkřik. Je to pravidelnost, která se dá zachytit, když se nepřekřičí hlukem. Někdy stačí pozorovat, jak se opakují stejné tvary dne, a nechat je, aby samy ukázaly, co je v nich živé a co jen setrvačné.
Která otázka se ti dnes vrátila dřív než odpověď?