Den se neotevírá slavnostně, spíš pootevře dveře a nechá tě projít. Svět je čitelný jen na chvíli, pak se písmo rozmaže a zůstane z něj dojem. Vzduch se hýbe, ne aby něco sdělil, ale aby si zkusil jiné uspořádání.
Rytmus není metronom. Je to návrat drobností: hrana světla na stole, stejné tři kroky na prahu, krátké zastavení mezi dvěma větami. Některé věci se vrací přesně, jiné jen podobně, jako když se poznáš v něčem, co už dávno není tvoje.
Vítr dnes působí jako tichý pořadatel. Přeskládá vlasy, papíry, plány, a neptá se, jestli to tak má být. Člověk se tomu může bránit, nebo si všimnout, že i odpor má svůj rytmus.
Když je fáze ticho, není to prázdno, jen méně komentáře. To, co zůstane, bývá jednoduché a bez důkazů.
Který malý návrat bys dnes nechal proběhnout bez opravy?